LYŽAŘSKÝ VÝCVIK
Lyžování je sport, který probíhá za velmi proměnlivých vnějších podmínek. Máme tím na mysli např. kvalitu sněhu, charakter terénu i počasí. Volba forem a metod výuky by měla vždy vycházet z obecných didaktických zásad a měla by brát v úvahu nejen proměnlivé přírodní prostředí, ale také úroveň pohybových schopností, dovedností i psychickou vyspělost žáků či klientů.
Lyžařský výcvik na běžeckých i sjezdových lyžích je dlouhodobý vyučovací proces s cílem osvojit si všechny pohybové dovednosti potřebné pro zvládnutí celého obsahu i rozsahu běžecké a sjezdové techniky. Tyto dovednosti je možné později uplatnit jak v rekreačním, tak i závodním pojetí lyžování.
V průběhu výcviku dochází k osvojování a zdokonalování nových pohybových dovedností umožňujících plynulý pohyb po sněhu. Cílem není pouze zvládnutí techniky jízdy za ideálních podmínek, ale i v různých terénních a sněhových situacích. Pomocí pohybových, rovnovážných a dalších analyzátorů získává lyžař informace o vnějším prostředí. Zmiňované analyzátory provádí rozbor informací a zajišťují optimální reakci na jejich změny. Tyto reakce spolu s ostatními vjemy vytvářejí ve zdokonalené podobě komplexní lyžařské vjemy.
Z charakteristiky lyžařského výcviku vyplývá význam a úloha lyžařské průpravy v procesu osvojování a zdokonalování lyžařských pohybových dovedností, které jsou rozlišovány na základní a rozšiřující. Jejich nácvik je považován za stěžejní otázku moderního pojetí lyžařského výcviku. Při osvojování a zdokonalování lyžařských pohybových dovedností postupujeme od základních přes rozšiřující až k těm nejnáročnějším, které jsou i obsahem závodní techniky.
I v případě naprosto ideálních podmínek je sjezdové i běžecké lyžování poměrně složitou pohybovou činností. Velkou roli v něm hrají, kromě míry fyzické zdatnosti, hlavně koordinační a silové schopnosti, rovnováha a dále i psychické faktory, které u každého člověka naprosto individuálně limitují míru schopnosti se pohyb naučit.
Charakteristika lyžařského výcviku:
-
probíhá v proměnlivých podmínkách (sněhových, terénních i materiálních), což v některých případech ovlivňuje lyžařský výcvik kladně, někdy i záporně
-
z hlediska proměnlivosti vnějšího prostředí je potřeba provádět výběr podmínek pro výcvik podle momentálních potřeb a situace (výběr vhodného terénu, svahu, sněhových podmínek)
-
vyžaduje určité předpoklady, znalosti a dovednosti, bez nichž jsou didaktické postupy jen velmi málo účinné
-
cílem je nacvičit tzv. otevřené pohybové dovednosti, díky kterým je pak lyžař schopen reagovat na proměnlivé přírodní podmínky či nenadálé situace, může tyto dovednosti i nadále rozvíjet a zdokonalovat
-
nejprve nacvičujeme základní pohybové dovednosti, na ně navazují rozšiřující pohybové dovednosti
Obecná struktura lyžařského výcviku
ETAPA ZÁKLADNÍHO LYŽOVÁNÍ
Členění lyžařského výcviku
Z hlediska vývojového členění lyžařského výcviku rozdělujeme vyučovací proces na dvě na sebe navazující etapy:
Etapovité členění vyhovuje jak výuce běhu na lyžích, tak výuce sjezdového lyžování. Každou z etap ještě dělíme na I. a II. část.
Pro každou z etap výuky je charakteristická jiná úroveň lyžařských dovedností, jiný výkonnostní cíl a tím jsou také modifikovány výukové postupy a metody. V ideálním případě na sebe etapa základního a závodního lyžování navazují. To znamená, že s dovednostmi získanými v etapě základního lyžování je možné více či méně úspěšně pokračovat v jejich rozvíjení a uplatnění v etapě závodního nebo extremního lyžování.
Etapa základního lyžování
Rozdělujeme ji na dvě části:
-
I. část – úkolem lyžařského výcviku v této části je naučit lyžařskou techniku v základním provedení. Patří sem všeobecná lyžařská průprava, nácvik regulace rychlosti jízdy, specializovaná průprava a nácvik techniky sjíždění a zatáčení a běhu na lyžích v základním provedení. Pohybujeme se na upravených svazích mírného sklonu a na upravených běžeckých tratích. Postoj lyžaře při běhu na lyžích v této části výuky bývá ve statické rovnováze, to znamená, že těžiště těla je umístěno nad opornou plochu lyžaře (nad chodidlem).
-
II. část – úkolem lyžařského výcviku v této části je naučit lyžařskou techniku, kterou využijeme v těžších terénních a sněhových podmínkách. Zdokonalujeme základní pohybové dovednosti, nacvičujeme rozšiřující pohybové dovednosti, které jsou potřebné pro zvládnutí obtížnějších způsobů běhu na lyžích a oblouků využívaných v náročnějších podmínkách. Postoj lyžaře při běhu na lyžích by již měl být v dynamické rovnováze, to znamená, že těžiště těla je umístěno před opornou plochu lyžaře (před špičkou chodidla).
Etapa závodního lyžování
Úkolem lyžařského výcviku v této etapě je účelné zdokonalování techniky z hlediska závodních disciplín. Pohybově dokonalá technika se již dále aplikuje a přizpůsobuje do konkrétních podmínek závodních tratí. Nácvik a zdokonalování závodní techniky je spojeno s rozvojem pohybových schopností (síla, rychlost, vytrvalost, obratnost). Zapojují se zde i další faktory jako jsou psychické a taktické, které jsou nedílnou součástí sportovního výkonu.
Podíl základních pohybových dovedností a míra narůstání úrovně rozšiřujících pohybových dovedností v obou zmíněných etapách:
