Základy race carvingu @

Pod pojmem race carving chápeme dynamický, sportovní, dobře vyjetý oblouk se středním a dlouhým poloměrem ve vysoké rychlosti. Svým pojetím se přibližuje technice jízdy v obřím slalomu. Je charakteristický jízdou po hranách, zvětšeným pohybovým rozsahem, dynamikou jízdy a aktivním pokrčováním a natahováním nohou. Oblouky jezdíme na středně strmém až strmém svahu.

 

Ve fázi iniciace (zahájení) dochází k vertikálnímu zdvihu a pohybu trupu směrem vpřed a dopředu ve směru budoucí jízdy. Tím se těžiště těla dostává zpět nad lyže. Pohyb trupu dále pokračuje do středu tvořeného oblouku a dochází k přehranění a změně zatížení lyží. Ve fázi vedení plynulým pokrčováním vnitřní nohy zvyšujeme možnost vklonění pánve do oblouku a tím i úhel zahranění a tlaku na vnější lyži. Vnitřní noha je výrazněji pokrčená zejména v kyčelním a kolenním kloubu, než noha vnější. Šíře stopy závisí na rychlosti, sklonu svahu a aktuálních podmínkách. Přenesení hmotnosti těla, přehranění a zahájení vklonění pánve může být doprovázeno zapíchnutím hole.

 

Vertikální pohyb je přizpůsoben rychlosti, poloměru oblouku a sklonu svahu, přičemž platí, že na prudším svahu je výraznější, zatím co na mírnějších svazích se jedná pouze o nutný zdvih těžiště těla za účelem následného uvolnění tlaku na lyže a rychlého zahájení dalšího oblouku. 

 

Obecně se v race carvingovém oblouku využívají dvě techniky: „natažení a naklonění“ (překlopení), které se používá na prudkých a středně strmých svazích, a na mírnějších svazích pak „pokrčení a natažení“ (podsunutí). Využívá se kombinace obou forem v závislosti na rychlosti jízdy a sklonu svahu.